Základní informace
· Úvod
· Co je to...
· Proč...?
· Proč chtít...?
· Vzpomínáme
· Dvanáctero
· Pomoc
· Rodičům a známým
· Kontakty na adminy
Reklama
Nabídka
· Domů
· Články
· Vaše příběhy
· Vaše tvorba
· Fóra
· Recenze
· Encyklopedie
· Časté dotazy
· Ankety
· Archiv článků
· Odkazy
· Poslat článek
· Soukromé zprávy
· Váš účet
· Vyhledat
· Doporučte nás
Kdo je online
V tuto chvíli je 31 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
Odkazy

1. Příčiny, průběh a následky sebepoškozování u adolescentů - úvod

Autor: Blizi - Pondělí, 24.11. 2008 - 09:39:24
Téma: Sebepoškozování

V následujícím textu bude přiblížen text středoškolské odborné činnosti slečny Kláry Jabůrkové. Práce se zabývá problematikou sebepoškozování u adolescentů. Nikoliv jako problémům s příjmem potravy, módním trendem nebo psychotickou poruchou, ale v rámci problémů s dospíváním a prověřováním hranic odolnosti vlastního těla i osobnosti. Klade si za úkol objasnit psychické procesy, které vedou k sebepoškozujícímu se jednání, psychické procesy, které probíhají při samotném aktu sebepoškození a následující stav sebepoškozující se osoby. Práce neobsahuje rady ani návody, jak zacházet s osobami provozujícími sebepoškozování, pouze tento fakt teoreticky shrnuje. Text bude rozepsán do několika článků.

1. Obecná charakteristika sebepoškozování

„Sebepoškozování představuje chování bez vědomého a cíleného záměru zemřít, jehož důsledkem je poškození tělesné integrity. Přesná definice takového jednání je nesnadná a nemá charakter přesné klinické deskripce a klasifikace.“

Takto zní odborná definice. Jenže jak lze rozeznat, kde začíná vědomé sebeubližování a kde končí moderní trendy (piercingy, tetování apod.)? Tuto hranici nedokáže mnohdy stanovit ani dotyčný člověk. Vždy záleží na vědomí toho, co dělá. Pokud je tetování pro okrasu, pro obdiv vrstevníků nebo protože se prostě líbí – tohle sebepoškozování (dále jen SP nebo SP jednání) není. Počínání jedince by se jím stalo až tehdy, kdy v určitých životních situacích nastává potřeba nějak viditelně – fyzicky – se poznamenat. A může být překvapující, že touha zviditelnit se v obdobných případech nedominuje. Tím je myšlen záměr udělat se zajímavým pro své okolí, protože i taková skupina lidí existuje. Vyskytuje se i skupina lidí, ve které převažují ženy, s hysterickými rysy osobnosti. V tomto případě může být SP použito jako vydírací prostředek pro dosáhnutí určitého záměru, nicméně podobné případy nejsou předmětem této práce.

Je několik nejčastějších způsobů. Z náhodných pozorování je patrné, že mezi adolescenty je ponejvíce zastoupen způsob anglicky označovaný wrist-cutting (syndrom pořezávaného zápěstí). Lze tak soudit i z internetových zdrojů (více na konci teoretické části), zpovědích zveřejněných v časopisech a okruhu osob, které mají zkušenosti s SP. Internet může být zavádějící – ale také překvapivě odhalující. Sterilní a domněle anonymní prostředí svádí mladé lidi ke zpovědím. Psanému textu svěří víc, než jsou schopni nahlas vyslovit. Nicméně zpět k k syndromu pořezávaného zápěstí. Poslouží zde text Koutka a Kocourkové. Nejedná se o přesný citát, pouze o shrnutí, přesto je text jako citace označen.

"…Jak z názvu plyne, dotyčný se zraňuje typicky na zápěstí, předloktí, hřbetech dlaní, vyřezává znaky či nápisy do kůže apod. Přitom však nemá vědomý úmysl spáchat sebevraždu. Jeho stavy mají velice specifický dynamický průběh. Osoby zažívají pocit napětí a mají snahu proti tomuto jednání bojovat. Z valné většiny případů neúspěšně, což ještě prohlubuje následný stav – přechodnou úlevu a opakování SP jednání. Časové intervaly mezi jednotlivými pořezáními přitom mají sklony se zkracovat a rány prohlubovat…"

Je zde tedy patrná jistá analogie s užíváním návykových látek. Závislost na SP jednání byla již zmíněna a jako ke každému únikovému prostředku, také k podobnému jednání se pacienti do velké míry upínají. Postupem času navíc nastává riziko ztráty sebekontroly a soudnosti, což může vést k vážným zraněním.

Dalším častým způsobem je popálení se např. cigaretou nebo zapalovačem, opakované předávkování léky, aniž by člověk chtěl zemřít atd. Lidská mysl je úžasně vynalézavá, když chce najít jakoukoliv cestu, jak si ublížit. Léky nejsou obvyklým prostředkem SP jednání, protože neposkytují okamžitou úlevu, kterou pacient hledá. V případě předávkování se léky se často jedná o demonstrativní pokus o sebevraždu, což není předmětem této práce. Obecně nejrozšířenějším je syndrom pořezávaného zápěstí, za ním následují popáleniny. Má na to zřejmě vliv i určitý stádní pud – pokud se na internetu nebo jinde dočtete o SP, pravděpodobně narazíte nejprve právě na syndrom pořezávaného zápěstí, a tak je větší pravděpodobnost dalšího rozšiřování tohoto jednání. Příčiny a podněty k SP jsou níže rozebrány a je mezi ně zařazena i zvědavost, která se ve většině případu rychle mění na závislost.

Mentální anorexie a bulimie jsou svým způsobem také sebepoškozování. Tato témata jsou však řešena všeobecně podrobněji. Tedy ani pro poruchy příjmu potravy není v této práci místo, přestože je možné že s SP jednáním jako takovým mohou úzce souviset.

Pokud je to možné, používají pacienti opakovaně stejné nástroje, ať už se jedná o nůž, žiletku nebo zapalovač. Když však tyto předměty po ruce nemají, dokáží využít i věci každodenní potřeby. Jak vnitřní tenze roste, volí často první přijatelnou věc v dosahu. Zároveň pacient přestává přemýšlet nad skrýváním svého jednání, což je jinak dalším typickým znakem. Myšlenky zcela vyplní potřeba ublížit si a člověk má pocit, že dokud to neudělá, bude všechno jen horší a horší. Po sebeublížení přichází chvíle úlevy následovaná výčitkami mířenými vůči sobě samému, vůči slabosti své vůle. Tak se dá nazvat typický průběh, který je podrobněji rozebrán v části o průběhu SP jednání.

Naneštěstí, všechny případy obecné charakteristice neodpovídají. Jednání pacientů má velice hluboké a spletité kořeny, které si většinou neuvědomují – nebo spíš nechtějí uvědomovat. Sami se uzavírají do sebe a před společností nasazují neprodyšnou masku – a přitom je sebepoškozování z největší části volání o pomoc. Platí zde pravidlo – čím je člověk nejistější, tím důrazněji se snaží to zakrývat a zároveň o to úpěnlivěji vysílá signály o pomoc. I za malým povrchovým zraněním se tak může skrývat narůstající psychický problém a je to on, který se ve výsledku musí vyřešit, ne fyzická zranění.

 
Související odkazy
· Více o tématu Sebepoškozování
· Další články od autora Blizi


Nejčtenější článek na téma Sebepoškozování:
Body art aneb sebezraňování v umění

Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.66
Účastníků: 3

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

K tomuto článku není možné vložit komentář.

© 2005 UNITED-NUKE Powered Site.

Powered by Copyright © UNITED-NUKE. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.02 sekund