Základní informace
· Úvod
· Co je to...
· Proč...?
· Proč chtít...?
· Vzpomínáme
· Dvanáctero
· Pomoc
· Rodičům a známým
· Kontakty na adminy
Reklama
Nabídka
· Domů
· Články
· Vaše příběhy
· Vaše tvorba
· Fóra
· Recenze
· Encyklopedie
· Časté dotazy
· Ankety
· Archiv článků
· Odkazy
· Poslat článek
· Soukromé zprávy
· Váš účet
· Vyhledat
· Doporučte nás
Kdo je online
V tuto chvíli je 38 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
Odkazy

Sebepoškozování: odporný trend. A moderní!

Autor: Blizi - Čtvrtek, 12.08. 2010 - 15:24:11
Téma: Sebepoškozování

Jizvy po ostří žiletky. Spáleniny po cigaretách. Šrámy po bičování. Extrémní bledost vyvolaná zničeným žaludkem. Přesně takto se vám může zbláznit potomek, který má sklony k sebetrýznění. Nejenže tím uleví skrytým problémům svého nitra, navíc leckdy zaujme vrstevníky a získá si tak jejich poněkud zvrácenou úctu v duchu: To je ale borec, když volí dobrovolně takové strádání…

Bolest přehluší smutek

Sebepoškozování, sebemrzačení, sebetrýznění. Souhrnně odborným termínem automutilace je agrese, kterou jedinec směřuje sám k sobě, a to úmyslně. Může se projevovat různě – někdo se do krve řeže nožem či žiletkou, jiný následuje středověké flagelanty a zahrává si s bičíkem, třetí hasí cigarety o holou kůži, další polyká nebezpečné předměty, vyskytuje se také igelitka na hlavě bránící v nadechnutí. Podobné problémy se obvykle objevují u dětí mezi desátým a šestnáctým rokem. Souvisejí s komplikovaným dospíváním: nejisté dítě měnící se v dospělého nedokáže ventilovat silné, obvykle negativní emoce vhodným způsobem. Jsou ve stresu a plní úzkosti, trpí pocitem opuštěnosti a odmítání někým, kdo je pro ně důležitý. Nevědí si rady, jak z takové situace ven. A tak si sami záměrně a dobrovolně působí bolest fyzickou, aby přehlušili tu psychickou.

Módní trend? Bohužel…

Když se pak takoví nejistí puberťáci identifikují s některým z módních a hudebních stylů, může být zaděláno na pěkný průšvih. Pokud vaše ratolest vyznává emo nebo gothic, buďte ve střehu. Pro subkulturu emo (z anglického emotions = emoce) je typická punková móda a hudba, teenagerská přecitlivělost a melancholie, ponurá romantika okouzlená temnotou a smrtí. Gothic je dost podobná co se vnějších projevů týká: pošmourný svět s převládající černou barvou, u kovaných vyznavačů prý i s uctíváním satana a krvavými rituály. Liší se hudebním stylem (odrůda rocku či metalu) a typickým make-upem, který připomíná práci maskérů na filmových hororech ze středověku. Hlavním poznávacím znamením je mramorově bílá pleť, temné líčení očí a krvavě rudé rty. Oba módní trendy ovšem občas přitahují i jedince skutečně psychicky narušené, takže hra na bolest a smrt může mít fatální důsledky.

Jak pomoci?

Kdo jiný může takovým nešťastníkům pomoci než rodina? Vždyť práce nedobré vztahy v ní dospívající leckdy k sebepoškozování dovedou… Jak tedy reagovat? Nabídněte zájem a vlídnou pozornost jejich problémům. Svým počínáním totiž volá sebetrýzněný jedinec o pomoc. Dává najevo, že touží po blízkosti ostatních a že je nespokojený se svým životem. Však se také obvykle za jizvy a šrámy stydí a své počínání všemožně skrývá a bravurně maskují. Proto také jedince, který trpí sebepoškozováním, obvykle potkáte jen s dlouhými rukávy…

Pokud se ovšem váš potomek vyžívá v sebepoškozování kvůli jeho popularitě, možná existuje jednoduché řešení. Napsala nám o něm čtenářka – maminka, která podobný problém řešila se svou dcerou: „Už jsem z ní byla zoufalá. Kuchyňské nože jsem zamykala, v koupelně se nesměla objevit žiletka. Nic nepomohlo, nosila stále nové a nové jizvy a koukala se mě se zlomyslným zadostiučiněním. A pak mi jednou doopravdy povolily nervy, a ztřískala jsem ji rákoskou tak, že vyla bolestí. Toužíš po bolesti? Tak příště přijď rovnou za mnou! – řvala jsem přitom jako smyslů zbavená. Holka byla v šoku – nikdy předtím takový výprask nedostala. A potom to už nebylo potřeba. Světe div se, od té doby na žiletku nesáhla…“

Ale pozor! Než se rozhodnete řešit problém stejně radikálně, musíte si být jistí, že jde u dítěte o dětinskou demonstraci, nebo o skutečnou depresi pramenící z vnitřních stresů. V takovém případě by násilí mohlo hodně ublížit. Na místě je spíš laskavou a vyhledat odbornou pomoc.

Převzato z portálu Zena.cz

 
Související odkazy
· Více o tématu Sebepoškozování
· Další články od autora Blizi


Nejčtenější článek na téma Sebepoškozování:
Body art aneb sebezraňování v umění

Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 1
Účastníků: 2

Špatné

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

K tomuto článku není možné vložit komentář.

© 2005 UNITED-NUKE Powered Site.

Powered by Copyright © UNITED-NUKE. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.03 sekund