Základní informace
· Úvod
· Co je to...
· Proč...?
· Proč chtít...?
· Vzpomínáme
· Dvanáctero
· Pomoc
· Rodičům a známým
· Kontakty na adminy
Reklama
Nabídka
· Domů
· Články
· Vaše příběhy
· Vaše tvorba
· Fóra
· Recenze
· Encyklopedie
· Časté dotazy
· Ankety
· Archiv článků
· Odkazy
· Poslat článek
· Soukromé zprávy
· Váš účet
· Vyhledat
· Doporučte nás
Kdo je online
V tuto chvíli je 75 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
Odkazy

Ublížení, závislost a naděje

Autor: pajulka1351 - Pátek, 29.03. 2013 - 23:25:54
Téma: Vaše tvorba

Všechno to začalo již v mých 12 letech. Nenáviděla jsem svůj život. Všichni na mě ve škole křičeli a já si připadala odstrčená. Celé noci jsem brečela. Jednou jsem do ruky vzala nůžky a pořezala jsem si levé zápěstí. Ta bolest mně pomáhala, alespoň na chvilku jsem zapomněla na všechna má trápení.

Asi za týden mi napsal jeden z mých spolužáků, měl stejný problém jako já. Celé dny jsme si o tom psali. Jednou nepřišel do školy ....pak se celý týden neobjevil. Učitelka nám oznámila, že se pokusil zabít a je v uzdravovně.

V tu chvíli jsem věděla, že za to mohu i částečně já. Nevěděla jsem co se vlastně stalo, ale kdybych si s ním o tom nepsala vím, že by to neudělal. Byla jsem z toho zničená tak jsem JI večer vzala do ruky. Uklidňoval mě ten proud krve, který vytékal z mé ruky. Začala jsem nosit trika s dlouhými rukávy a hodně náramků. A tak to šlo dál. Přišli Vánoce a já jsem s mojí matkou pekla cukroví. Ona mě donutila sundat si náramky a tak to všechno zjistila. Začala na mě křičet. Musela jsem jí slíbit, že už to nikdy neudělám. Ale moc dlouho jsem to nevydržela, za pár dnů jsem se začala řezat na nohou.

Pak jsem potkala jednoho báječného kluka. Za pár dnů jsem s ním začala chodit, byl to krásný vztah. Ale po měsíci, který jsme si spolu moc užili, se se mnou rozešel. Nikdy mi neřekl, proč to udělal. Byla jsem z toho zničená, milovala jsem ho. Stále jsem myslela jen na něho. Převařila jsem si vodu a s myšlenkou na něho jsem si horkou vodou polila levé zápěstí.... Znovu jsem začala nosit dlouhé rukávy, máma zrovna v tu dobu odjela na měsíc do lázní a táta si mě nevšímal. Začala jsem být uzavřená víc a víc do sebe, přestala jsem se bavit i s těmi posledními kamarády, které jsem měla. Nikdo nevěděl, o tom, co se mi vlastně děje. Omezila jsem i jídlo, ta bolest břicha mi pomáhala.

Za 3 měsíce se mi znovu ozval můj bývalý kluk. Chtěl mě zpátky, stále jsem ho měla ráda, tak jsem s ním znovu začala chodit. Byla jsem hloupá, za pár dnů mě znovu opustil a neřekl mi k tomu nic. Místo řezání a popálenin jsem si našla novou závislost, škrábání nehty. Měla jsem ráda tu bolest a to jak se mi nehty postupně zarývají do kůže.

Všechno jsem to dělala kvůli té bolesti, co mi způsobil a kvůli rodině. Rodiče si mě přestali všímat, nejezdila jsem s nimi na žádné výlety a ani na maturitní ples mé sestry mě nevzali a ani ona (má sestra) mě tam nechtěla, místo mě jela naše teta , a já jsem zůstala doma s našim pejskem. Začala jsem si zvykat, ale vím že se sebepoškozováním už nepřestanu, pomáhá mi to a vidím v tom svou jedinou naději a štěstí!

 
Související odkazy
· Více o tématu Vaše tvorba
· Další články od autora Blizi


Nejčtenější článek na téma Vaše tvorba:
Žiletka

Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 3
Účastníků: 2

Dobré

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

K tomuto článku není možné vložit komentář.

© 2005 UNITED-NUKE Powered Site.

Powered by Copyright © UNITED-NUKE. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.03 sekund