Základní informace
· Úvod
· Co je to...
· Proč...?
· Proč chtít...?
· Vzpomínáme
· Dvanáctero
· Pomoc
· Rodičům a známým
· Kontakty na adminy
Reklama
Nabídka
· Domů
· Články
· Vaše příběhy
· Vaše tvorba
· Fóra
· Recenze
· Encyklopedie
· Časté dotazy
· Ankety
· Archiv článků
· Odkazy
· Poslat článek
· Soukromé zprávy
· Váš účet
· Vyhledat
· Doporučte nás
Kdo je online
V tuto chvíli je 71 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
Odkazy

Velikonoce....rodinné svátky

Autor: Anonym - Pátek, 29.03. 2013 - 23:27:21
Téma: Vaše tvorba

Nemyslela jsem, že jsem kdy napíšu. Sebepoškozování znám důvěrně. Jsem již starší než asi průměrný člověk, který s tímto začne. Začala jsem před dvěma lety a letod mi bude 30 let. Asi to způsobilo více věcí...jedním ze spouštěčů byl nevydařený vztah s mužem (ženatým mužem a já nevěděla, že je ženatý). Dopadlo to, jak to zákonitě muselo dopadnout....dnes je se svou ženou, dětmi a já se cítím hrozně sama. Nedokážu se podívat na svoje rodiče, na bratra se ženou....ve všech vidím manžele - ve všech vidím toho člověka a jeho manželství a to, že nikdy s ním nebudu moci být.

Utíkám do samoty, skončila jsem s depresemi na psychiatrii....vyhýbám se lidem a když už opravdu nemůžu, sáhnu po jehle a škrábu se po těle. Přichází úleva. Vím, že je to hrozné....ale je to jediný způsob, jak to vydržet. Kolikrát jsem přemýšlela nad tím, že bych radši byla mrtvá...jenže to nikdy neudělám...kvůli rodině, která mě miluje, nechci nikomu působt bolest. Nechci nikomu z rodiny říct, jak mě bolí život...nechci, aby byli kvůli mě nešťastní. Moc je miluji, ale nedokážu s nimi být, musím se před nimi hodně přetvařovat a na to už nemám sílu. Na přetvářku před celým světem. Na přetvářku, že žiju ráda....nežiju ráda. Žiju, protože musím.

Nejtěžší jsou pro mne Vánoce a Velikonoce...tyto svátky mám spjaté s rodinou....a snad o to víc mne bolí. Dnes jsem to opět nezvládla a sáhla po jehle...občas si říkám, že i to zvíře, když se trápí, má nárok na ránu z milosti....a my lidé musíme žít, my na tutéž milost nárok nemáme.

 
Související odkazy
· Více o tématu Vaše tvorba
· Další články od autora Blizi


Nejčtenější článek na téma Vaše tvorba:
Žiletka

Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 0
Účastníků: 0

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

K tomuto článku není možné vložit komentář.

© 2005 UNITED-NUKE Powered Site.

Powered by Copyright © UNITED-NUKE. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund