Základní informace
· Úvod
· Co je to...
· Proč...?
· Proč chtít...?
· Vzpomínáme
· Dvanáctero
· Pomoc
· Rodičům a známým
· Kontakty na adminy
Reklama
Nabídka
· Domů
· Články
· Vaše příběhy
· Vaše tvorba
· Fóra
· Recenze
· Encyklopedie
· Časté dotazy
· Ankety
· Archiv článků
· Odkazy
· Poslat článek
· Soukromé zprávy
· Váš účet
· Vyhledat
· Doporučte nás
Kdo je online
V tuto chvíli je 32 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
Odkazy

Tiché volání o pomoc

Autor: Blizi - Neděle, 09.02. 2014 - 23:00:19
Téma: Sebepoškozování

Řezání, pálení, trhání vlasů nebo rytí do kůže představuje pro některé dospívající cestu, jak překonat stresové situace, nebo jak se potrestat za domnělé či reálné selhání. Je ovšem také možné vypěstovat si závislost na přívalu endorfinů, který po zranění následuje.

Sledoval jsem ženu středního věku, servírku v restauraci, jak bere objednávku lidí u vedlejšího stolu, než přišla řada na mě. Viděl jsem ji tam nesčetněkrát, jenže běžně nosila košili s dlouhým rukávem. Dnes měla výjimečně krátký rukáv. Nedalo se nevšimnout, že má celé předloktí potetované.

Čím déle jsem tetování prohlížel, tím víc jsem si všímal, že pod tetováním se line jedna velká dlouhá příčná jizva vedle druhé, sahající až na vnitřní stranu. Vypadaly přesně jako jizvy, které mají ti, co se potají sami řežou žiletkou. Tetování kryla velmi smutný příběh, tím jsem si byl jistý. Teď, když byla trošku starší, musela jednoduše najít cestu, jak skrýt jizvy své minulosti.

Když přistoupila k mému stolu a než stačila něco říct, pronesl jsem: "Dlouhá cesta, že...," s pohledem na její ruce. "Jo, ale to už je za mnou," odpověděla s trochu bolestným úsměvem. Už byla navždy doslova označkována svou minulostí.

Opouštěl jsem restauraci s plnou hlavou otázek - jak můžeme udržet naše teenagery od toho, aby se sami zraňovali, aby potom nemuseli celý život skrývat zjizvené ruce a zároveň jak vyslyšet jejich tiché volání o pomoc?

Varovné signály

Co je tedy dobré o sebezraňování vědět? Nejčastěji se lidé sebezraňují pomocí řezání, pálení, úderů, zavěšení něčeho na kůži, trhání vlasů, kousání nebo hlubokého rytí do těla. Měli bychom tedy zpozornět, pokud si u dospívajícího všimneme

 - množství řezných ranek, popálenin na zápěstí, předloktí, nohách, zádech nebo břichu
 - nošení oblečení, které není úměrné podmínkám aktuálního prostředí, ale vždy dobře skrývá povrch 
   téměř celého těla a tím pádem i známky sebepoškozování
 - perfektní odpovědi a důvody, kde ke zraněním došlo, jak se staly a podobně
 - nalezení žiletek, nůžek, zapalovačů nebo nožů na netradičních místech (jako třeba pod vanou,
   pod postelí)
 - trávení extrémně dlouhého času za zamčenými dveřmi v pokoji či koupelně
 - izolace od zbytku rodiny, vyhýbání se společným aktivitám

Proč se lidé zraňují?

Pro člověka, který sebezraňování propadl, je to cesta, jak překonat své stresové situace, a únik před vlastními pocity. Nebo také snaha vyjádřit svou vnitřní bolest.

Řezání, pálení a další způsoby některým jedincům slouží k potrestání sebe samých za vše špatné, co se v jejich životě zrovna děje. Takoví lidé mají velmi slabé schopnosti řešit nastalé situace. Zároveň mají velmi nízké sebevědomí, a proto si namlouvají, že si vše špatné vlastně zaslouží.

Důvodem ale může být také honba za pocitem euforie. Ano, je to tak. Z pohledu medicíny se nám při každém zranění do krve uvolňují endorfiny a navozují tak "přírodní pocit blaha", který organismu pomáhá zranění překonat. Sebepoškozování může vyústit v závislost na tomto jevu.

Co dělat, když se váš teenager zraňuje?

 - Vyjádřete svou lásku a podporu. Rozhodně nepomohou tresty, nadávky a odsuzování.
 - Nečekejte, že s tím budou schopni jen tak přestat. Toto chování může být návykové a nebude 
   možné ho prostě jen tak zanechat.
 - Odstraňte neprodleně všechny předměty, kterými je možné si jednoduše ublížit a které k tomu
   vyloženě vybízejí.
 - Pomozte jim nalézt "náhradu" za sebezraňování a vyměnit destruktivní chování za nerizikové, 
   jako např. dát si studenou sprchu, mačkat tenisák apod., dokud nepomine nutkání si ublížit.
 - Sami to nezvládnete: zajistěte neprodleně profesionální pomoc. Profesionálové jsou schopni jít 
   k jádru věci a naučit ji/ho, jak se v budoucnu efektivně vypořádat se stresovými situacemi.

Věděli jste?

Vědomé sebepoškozování je nejčastější příčina návštěvy mladých teenagerů pohotovosti v celých Spojených státech. Národní studie Medicaid data indikuje, že 80-90 % těch, kdo se sami poškodí, splňují kritéria alespoň jedné psychiatrické dysfunkce, většinou poruch nálad.

Co je ještě horší, podle studie se jedna z 12 dívek sebepoškozuje a 10 % z nich se potom poškozuje v rané dospělosti. Tato šokující statistika ukazuje, že se jedná o větší problém, než se může zdát.

Sebepoškozování je možná vážná předzvěst sebevraždy. Podle Světové zdravotnické organizace zemře při sebevraždě každý rok nejméně jeden milion lidí. To je každých 16 ze 100 000, neboli smrt zaviněná sebevraždou každých 40 vteřin.

V posledních 45 letech vzrostl celosvětově počet sebevražd o neskutečných 60 procent! Protože sebepoškozování je vážným znakem a může ukazovat na sebevražedné sklony, je důležité ho zachytit co nejdříve a podniknout všechny řádné kroky.

Teenageři, kteří se poškozují, nosí známky svých zranění – jizvy, puchýře, jakékoliv nepřirozené projevy. Jestliže se vaše dítě nebo někdo jiný ve vašem okolí zraňuje, zajistěte mu okamžitou pomoc. Včasná intervence je životně důležitá.

Říkám si, jestli tam někdo byl pro tu servírku, kterou tento příběh začal, aby jí pomohl, aby už celý zbytek života nemusela skrývat svou minulost. Ona už ponese své jizvy napořád, ale vaše dítě nemusí.

Psychologie.cz

 
Související odkazy
· Více o tématu Sebepoškozování
· Další články od autora Blizi


Nejčtenější článek na téma Sebepoškozování:
Body art aneb sebezraňování v umění

Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 0
Účastníků: 0

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

K tomuto článku není možné vložit komentář.

© 2005 UNITED-NUKE Powered Site.

Powered by Copyright © UNITED-NUKE. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.03 sekund