Základní informace
· Úvod
· Co je to...
· Proč...?
· Proč chtít...?
· Vzpomínáme
· Dvanáctero
· Pomoc
· Rodičům a známým
· Kontakty na adminy
Reklama
Nabídka
· Domů
· Články
· Vaše příběhy
· Vaše tvorba
· Fóra
· Recenze
· Encyklopedie
· Časté dotazy
· Ankety
· Archiv článků
· Odkazy
· Poslat článek
· Soukromé zprávy
· Váš účet
· Vyhledat
· Doporučte nás
Kdo je online
V tuto chvíli je 37 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
Odkazy

Můj smutný příběh..

Autor: Highland - Úterý, 09.06. 2015 - 08:03:14
Téma: Vaše tvorba

Ahoj.. Na úvod, je mi 15 let a už teď můžu spolehlivě říct, že život je krutý, lidi jsou zlí a tam nahoře se na mě musel někdo pěkně naštvat když mě takhle vytrestal..

V 6ti letech mě v obchodě osahával vietnamský prodavač. Ve 12ti letech mě chtěl jeden muž napadnout a znásilnit, díky bohu za to, že mě můj pes ubránil. Už asi 5 let mě nutí k sexuálním aktivitám přes vydírání bratr a párkrát v tom byl i bratranec. Ve 14ti jsem pak měla první, krátký vztah, ve kterém mi vládl kluk, co mě pořád shazoval, zesměšňoval, neznal hranice, dělal si se mnou co chtěl, moje 'ne' mu bylo ukradený.. Náš vztah zakončil fackou bez důvodu a já skončila s pěkným bordelem ohledně vztahů v hlavě. Začala jsem být nervózní, mít deprese, trpět úzkostmi a záchvaty paniky vůči mužům.. Začala jsem se řezat a uzavřela jsem se do sebe. Začalo to škrábáním zápěstí mikrotužkou, skončila jsem u žiletek.. Hned na začátku na to přišli rodiče.. Táta na mě zoufale řval, nadával mi, nechápal mě. Rozhovory s mamkou znamenaly jen další deprese a rány. Od začátku říkala, že doktoři nejaou třeba, že to zvládnem doma sami.. No, už je to 10 měsíců a to trvá.. To ona ale nneví, díkybohu.. Řezala jsem se všude možně, ruce, ramena, podpaží, břicho, boky, stehna, chodidla, rty, jazyk, dlaně.. Přestala jsem jíst, zhubla 6kg, nespala jsem.. Začala jsem se bát všeho, i spaní.. Měla jsem noční můry, běhala jsem jako šílená a nemohla se soustředit na nic.. Deprese mámsstále každý den, mám přítele, který je mi neskutečnou oporou a miluju ho celým srdcem, ale ani tak nedokážu být v pořádku.. Občas mívám záchvaty zlosti a agrese a neovládám se.. S řezáním pomalu přestávám, ale strašně mě to stále láká, a vím, že jednou se neudržím, pořežu si celou ruku a nohy a strašně si to užiju.. To je to nejhorší, že si to užiju.. Chtela bych jít k psychiatrovi a všechno dát do pořádku.. Ale už tomu ani nevěřím... Děkuji všem, kdo jste si můj příběh dočetli až do konce, moc si vás za to vážím.. Všem na stejné lodi přeji hodně štěstí, držte se.. :)

 
Související odkazy
· Více o tématu Vaše tvorba
· Další články od autora Lubosse


Nejčtenější článek na téma Vaše tvorba:
Žiletka

Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 1

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

K tomuto článku není možné vložit komentář.

© 2005 UNITED-NUKE Powered Site.

Powered by Copyright © UNITED-NUKE. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.14 sekund