Základní informace
· Úvod
· Co je to...
· Proč...?
· Proč chtít...?
· Vzpomínáme
· Dvanáctero
· Pomoc
· Rodičům a známým
· Kontakty na adminy
Reklama
Nabídka
· Domů
· Články
· Vaše příběhy
· Vaše tvorba
· Fóra
· Recenze
· Encyklopedie
· Časté dotazy
· Ankety
· Archiv článků
· Odkazy
· Poslat článek
· Soukromé zprávy
· Váš účet
· Vyhledat
· Doporučte nás
Kdo je online
V tuto chvíli je 61 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
Odkazy

Sebepoškozování  stále vzrůstající fenomén

Autor: Blizi - Pátek, 15.04. 2016 - 10:15:26
Téma: Sebepoškozování

Alespoň malá úleva, chvilka zapomnění nebo nuda. Pár důvodů, které vedou k tomu, aby dítě vzalo do ruky kružítko a propichovalo si nohu, žiletku a pořezalo si předloktí anebo špendlík a píchalo se po celém těle.

Dítě se může začít sebepoškozovat ve chvíli, kdy prožívá vnitřní psychickou bolest nebo se neumí vyrovnat s traumatickou událostí. Díky krátkodobé fyzické bolesti má alespoň na chvilku šanci zapomenout a oddechnout si. Dalším důvodem může být snaha na sebe upozornit, napodobit ostatní, anebo naopak se odlišit.

Ten, kdo si ubližuje, často skrývá své chování do poslední chvíle, má problém se svěřit a cítí se osamělý. Většina dětí, které sebepoškozováním řeší určitou situaci, netrpí duševní nemocí. Jen u některých se může rozvinout deprese nebo závislost.

Nejčastější způsobem impulzivního sebepoškozování dětí je pořezání. Rodiče se proto často obávají sebevraždy. Podle psycholožky Barbory Downes ale není přímá souvislost mezi sebepoškozováním a sebevraždou.

Velmi časté je sebepoškozování u prvňáčků

Sebepoškozování v širším smyslu existuje už u batolat, zejména u dětí deprivovaných, jimž nahrazuje nedostatek podnětů. Pak se může objevit třeba kývání, které může přerůst v tlučení hlavou o zeď, a pak už hovoříme o sebepoškozování.

U předškoláků a mladších školáků bývá sebepoškozování spojeno s nudou, může se u nich objevit kousání nehtů, škrábání, loupání kůže u rukou, píchání pravítkem či kružítkem. Velmi často se s těmito poruchami setkáváme u prvňáků. Souvisí to s tlakem na sebeovládání a hodnocením, kterému jsou děti v novém prostředí vystaveny.

Jak reagovat, když zjistíte, že se vaše dítě sebepoškozuje?


1. nevyvádějte, zůstaňte v klidu, nedávejte najevo zděšení a šok
2. nekritizujte
3. nezakazujte – v dítěti by tak jen vzrůstal pocit selhání z toho, že zákaz porušilo
4. zkuste projevit pochopení – vzpomeňte si na svoje dospívání, na to, jak jste se vypořádávali s problémy
5. nabídněte alternativní činnost – dítěti, které si kouše nehty, nabídněte například šňůrku korálků 
nebo míček na mačkání
6. dávejte víc najevo, že vás dítě zajímá
7. pokládejte hodně otevřených otázek, zjišťujte, co dítě baví a nebaví
8. učte se mluvit o pocitech – pojmenujte pocit, ale nehodnoťte ho, stačí říct „jsi smutný“, „zlobíš se“
9. sourozencům dítěte, které se sebepoškozuje, vysvětlete, co se děje, a srozumitelně jim řekněte,
 že to neznamená, že se bratr nebo sestra chce zabít – z toho mívají sourozenci obrovský strach
10. pokud se stupňuje intenzita sebepoškozování, poraďte se s odborníkem 

A nezapomeňte, že vyhlídky jsou optimistické – sebepoškozování je možné se zcela zbavit.

Magdalena Šorelová

Text a rozhovor na webu radiojunior.cz

 
Související odkazy
· Více o tématu Sebepoškozování
· Další články od autora Blizi


Nejčtenější článek na téma Sebepoškozování:
Body art aneb sebezraňování v umění

Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 0
Účastníků: 0

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

K tomuto článku není možné vložit komentář.

© 2005 UNITED-NUKE Powered Site.

Powered by Copyright © UNITED-NUKE. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.03 sekund