Sebepoškozování

Poradna - sebepoškozování
Publikováno: Středa, 09.09. 2009 - 09:23:48
Téma: Odborná pomoc


Linka bezpečí vydala nedávno zprávu o tom, s jakými problémy se na ni obracely děti v minulém roce. Ukázalo se, že sebepoškozování patří mezi témata, která se začala v dětských hovorech objevovat mnohem častěji než v roce předešlém - zatímco v roce 2007 se Linka bezpečí zabývala problémem sebepoškozování ve 133 telefonátech, v roce 2008 již jejich počet vzrostl na téměř 250 hovorů...

Nárůst telefonátů na Linku bezpečí nemusí přímo znamenat, že tendence k sebepoškozování dětí a dospívajících v celé společnosti rapidně roste. "Dáváme ho spíše do souvislosti s větší informovaností dětí a mládeže o sebepoškozování, resp. o možnosti obrátit se k nám o pomoc," říká psycholožka Linky bezpečí Mgr. Lucie Bukovská. Ze statistických údajů Linky bezpečí vyplývá, že sebepoškozování se týká dětí od jedenácti let až po osmnáctileté dospívající a objevuje se i u starších věkových kategorií. Nejčetnější je ale u čtrnácti-, patnácti a šestnáctiletých. Obecně platí, že častěji tímto způsobem řeší své problémy dívky než chlapci.

Co to je "sebepoškozování"?

Zjednodušeně řečeno jde o agresivní chování člověka, které není nasměrované proti někomu jinému, ale proti němu samotnému. Může jít například o pořezání se, popálení, předávkování léky, nedostatečné oblékání způsobující nemoci z prochladnutí... Podstatné pro sebepoškozování je, že toto sebezraňující chování se opakuje. Proč?

Co bývá příčinou sebepoškozování?

"Příčin sebepoškozování je většinou více - od prožití traumatické události v dětství, přes negativní dětské zkušenosti s pečujícími osobami, kdy se děti setkaly s jejich nezájmem a citovým chladem, až po syndrom zanedbávaného, týraného a zneužívaného dítěte," vyjmenovává některé příčiny Mgr. Lucie Bukovská. Také Mgr. Zuzana Ulbertová z Linky bezpečí považuje za nejrizikovější faktory vážná traumata zanechávající hlubokou stopu v dětské duši, jako je sexuální zneužívání, znásilnění, tělesné týrání a zanedbávání, citová deprivace, odloučení od rodičů či alkoholismus. Dalšími možnými příčinami způsobujícími sebepoškozující jednání je podle ní vážné zranění člověka, který se začne sebepoškozovat, smrt osoby jemu blízké, dlouhodobá šikana a nebo to, že se dítě/dospívající stalo svědkem domácího násilí.

Pokud se s těmito zážitky dítě/dospívající nedokáže vypořádat - je na ně samo a ony ho přerůstají a zahlcují, mohou se u něho objevit právě sebepoškozující sklony. "Ano, příčinou sebepoškozování pravděpodobně může být dětská samota a pocit, že s problémy, se kterými se děti setkávají, jim nemá kdo pomoci," domnívá se dětská psycholožka PhDr. Ilona Špaňhelová. Ve své praxi se setkává s dětmi, které přestože mají problémy, bojí se je ventilovat. "Chce to odvahu přiznat si problém. Rodiče, kamarádi i učitelé by měli zaregistrovat, že se něco s dítětem děje, a tak by mu mohli pomoct - rozhovorem, vysvětlením a nasměrováním, co dělat," zamýšlí se PhDr.. Ilona Špaňhelová nad tím, jak sebepoškozování čelit.

Fyzická bolest má přebýt psychické trápení

Děti a dospívající, kteří zažili některé z výše popsaných traumat, žijí v napětí a stresu. Někteří cítí úzkost, jiní hněv a vztek - a s těmito pocity se nedokáží vypořádat. Obvykle je nedokáží ani formulovat, protože se v rodině nenaučili, jak vyjadřovat svoje emoce, komunikace v dané rodině vázne, a výsledkem pak může být to, že nahromaděnou psychickou "bolest" se sebepoškozující snaží přebýt bolestí fyzickou, kterou způsobuje sám sobě. "Fyzická bolest obrazně rozpustí stres a úzkost a většině sebepoškozujících přináší úlevu. Mnozí tento stav popisují, jako by jim spadl obrovský balvan z hrudi a cítí se zase volní, schopní dýchat, schopní života," vysvětluje účinek fyzického sebezraňování Mgr. Zuzana Ulbertová. Jinými slovy řečeno, fyzická bolest je prostředkem, jak dosáhnout uvolnění a na chvíli uniknout tomu, co skutečně lidi se sebepoškozujícími sklony trápí.

Lék proti sebepoškozování?

Bohužel neexistuje žádná zázračná pilulka, jejíž spolknutí by nemoc zvanou sebepoškozování vyléčilo. Účinné uzdravení se je proces dlouhodobý, který vyžaduje podporu odborníka a celého okolí a sebepoškozující se jedinec musí sám chtít se této "závislosti" zbavit. PhDr. Ilona Špaňhelová jako první krok radí, že je důležité se s tímto svým problémem nejdřív někomu svěřit. "Rozebrat to se starším kamarádem, kterému důvěřuji - vždyť se ne nadarmo říká, že sdělený problém se stává polovičním problémem." Dále doporučuje více sportovat a hýbat se, neboť někdy fyzická aktivita pomůže dítěti vydat ze sebe všechny negativní pocity, které prožívá. "Nabízí se samozřejmě možnost zavolat na Linku bezpečí, kde je možné v anonymním rozhovoru zmapovat všechny možnosti pomoci v dané situaci, případně si (možná poprvé) o tomto svém trápení popovídat," doplňuje ji Mgr. Lucie Bukovská. "Pokud mají ve svém okolí dospělého, kterému důvěřují, tak i kontakt s ním může být prvním krokem účinného řešení jejich problému. Dobré je zamyslet se nad tím, ve kterých situacích k tomuto jednání dochází, co sebepoškozování předchází. Také zamyšlení nad chvílemi, kdy se jim povedlo se tomuto nutkání ubránit, co nebo kdo jim v tom pomohl, může být užitečné. Odborná pomoc ale v těchto případech zůstává jako nejúčinnější pomoc," dodává.

Mohou pomoci kamarádi?

Určitě ano, i když nemohou problém vyřešit, ale mohou k řešení přispět - už tím, že si všimnou, že se s jejich vrstevníkem něco dějem, že není ve své kůži, že se pravděpodobně něčím trápí. "Chce to nebýt povrchní, ale všimnout si reakce, chování, pohledu druhého. Bavit se s druhým, vytvářet s ním vztah. Někdy také pomáhá zapojit kamaráda do něčeho, aby se cítil užitečný, aby musel určitou dobu přemýšlet o něčem jiném a dělal něco pro někoho jiného," říká PhDr. Ilona Špaňhelová. Mgr. Lucie Bukovská s tím souhlasí a ještě doplňuje: "Vrstevníci by kamarádovi s tímto trápením měli pomoci tím, že problém společně pojmenují a upozorní ho, že jeho situace je opravdu vážná a že je třeba hledat pomoc. Odborná pomoc totiž zůstává nejúčinnějším lékem proti sebepoškozování."

Prevence je možná!

Lepší než řešit důsledky určitého negativního chování a jednání je takzvaná prevence, neboli způsob předcházení těmto negativním jevům. Také sebepoškozování lze předcházet. Jak? To ve čtyřech bodech shrnuje Mgr. Zuzana Ulbertová:

1. Preventivně působí osvěta, respektive odtabuizování tématu.S dospívajícími je třeba na toto téma diskutovat.

2. Je potřeba podporovat a rozvíjet otevřenou komunikaci v rodině, schopnost mluvit o svých pocitech, umět je vyjadřovat, ventilovat a vybít, pokud jsou nepříjemné a negativní (třeba sportem, křikem, rozcupováním papíru).

3. Je třeba naučit se přistupovat k problémům čelem a konstruktivně (nikoliv sebedestruktivně) je řešit.

4. Dospívající by se měli naučit bránit si svoje hranice a uvědomovat si, co ještě chtějí a co již ne.

Převzato z www.rozhlas.cz. Původní článek ZDE





Tento článek si můžete přečíst na webu Sebepoškozování
http://www.sebeublizovani.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://www.sebeublizovani.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=374