Sebepoškozování

Průběh aktu záměrného sebepoškození
Publikováno: Čtvrtek, 13.05. 2010 - 08:36:10
Téma: Sebepoškozování


Podle Kocourkové (2003) má průběh sebepoškození určité znaky, specificky následující po sobě. Kocourková uvádí, že: "U osob, které se poškozují, hraje často důležitou úlohu precipitující událost (nejčastěji ztráta vzájemné vazby), kterou nelze vyřešit adaptivním způsobem a která specificky stimuluje rozvoj pocitů bezmoci, lítosti, vzteku, křivdy a přání pomstít se. Agrese se obrací vůči vlastnímu tělu."

Aldermannová (1997) uvedla návykový model záměrného sebepoškozování, který je cyklický, základními prvky jsou negativní emoce, tenze, disociace, akt sebepoškození, pozitivní efekty, negativní efekty.

Negativní emoce

Představují tři kategorie:

- vztek, hostilita, frustrace

- odcizení, izolace, odpojení od reality, odmítnutí a osamělost

- smutek a deprese

Tento stav vede k rychlému naleznutí způsobu, jak se cítit lépe.

Tenze

Jakmile bylo sebepoškození vyhodnoceno jako možnost redukce negativních pocitů, emocionální zkušenost se posune do oblasti úzkosti a vysoké tenze. Jedinec je úzkostný, neboť nevidí jinou možnost kontroly vlastních emocí.

Disociace

Pramení z tenze, slouží jako mechanismus zvládnutí zátěže, k redukci tenze a k maskování fyzické bolesti.

Akt sebepoškození

Jde o aktivní fázi sebezraňování, během té disociace vrcholí a minimalizuje pociťování bolesti, na čemž se spolupodílí i vyplavené endorfiny.

Pozitivní efekty

Okamžitě po sebepoškození nastupují pocity úlevy, nekontrolované negativní emoce byly transformovány do kontrolovatelného aktu sebepoškození, kdy tato aktivita znovu nastoluje kontrolu nad emocionálním a fyzickým stavem jedince.

Negativní efekty

Tato strategie je účinná jenom omezeně a krátkodobě, ve chvíli, kdy se endorfiny rozptýlí, jedinec je zaplaven pocity hněvu, viny, sebenenávisti a výčitek, negativní emoce se mají tendenci zase objevit a vést tak k další epizodě sebepoškození.

Myšlenky během aktu sebepoškozování

- před aktem: "Nikdo mne nemá rád", "Nenávidím svoje tělo", "Nic nikdy nefunguje", "Nenávidím všechny", "Už to se sebou nemůžu vydržet"...

- během aktu: "Musím si ublížit, jinak to nejde", "Toto je jediná cesta, jak se cítit lépe", "Ještě pár zářezů a budu v pohodě"...

- po aktu: "Jsem tak hloupá, že jsem to zase udělala", "Kdy už s tím hodlám skoncovat?", "O tom nemůžu absolutně nikomu říct"...

Převzato z knihy Záměrné sebepoškozování v dětství a adolescenci od M. Kriegelové





Tento článek si můžete přečíst na webu Sebepoškozování
http://www.sebeublizovani.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://www.sebeublizovani.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=418