Sebepoškozování

Seriál psycholožky Báry
Publikováno: Pátek, 09.12. 2011 - 10:25:15
Téma: Sebepoškozování


Seriál psycholožky Báry o sebepoškozování z webu rozhlas.cz.

Co je to sebepoškozování?

1. díl seriálu psycholožky Báry o sebepoškozování.

Co je to sebepoškozování?

Sebepoškozování je čím dál tím častějším problémem teenagerů a dospívajících mezi 13 až 19 lety, o něco častěji se vyskytuje u dívek. K chování, které se označuje jako sebepoškozování, patří:


•řezání,
•škrábání,
•bití sebe sama,
•pálení sebe sama,
•zhoršování ran nebo jizev,
•propichování kůže, např. jehlami,
•bodání se,
•pojídání velkého množství léků (možno i s alkoholem) bez záměru se zabít.

Proč se mladí lidé sebepoškozují?

Jedna jasná příčina sebepoškozování neexistuje. Bývá to souhra mnoha možných důvodů. Pro většinu lidí je sebepoškozování způsob, jakým se vyrovnávají se svými problémy. Pocity spojené se sebepoškozováním někteří popisují například takto:


„Je to způsob, jakým můžu ovládat svoje tělo, protože všechno kolem se zdá mimo mou kontrolu.“
„Cítím úlevu a menší úzkost potom, co se říznu. Psychická bolest pomalu odchází a mění se na bolest fyzickou.“
„Když cítím bolest, je to lepší než nicota a otupělost, která se nedá vydržet.“  
Mladí lidé jsou omezení ve svých možnostech jak ulevit svým pocitům a vypořádat se s nimi. Zatímco dospělý se může kdykoliv rozhodnout, že někomu zatelefonuje nebo navštíví přátele, půjde si zaběhat nebo nakupovat, dospívající často takové volby nemají. Proto v případě těžko snesitelných pocitů mohou sáhnout k sebepoškozování.

Sebepoškozování tedy některým mladým lidem slouží k tomu, aby:

•dali průchod pocitům, které nemohou vyjádřit slovy,
•uvolnili psychickou bolest a napětí,
•nabyli pocit kontroly,
•odvrátili pozornost od náročných životních situací,
•dali průchod pocitům viny a potrestali se,
•mohli cítit cokoliv namísto prázdnoty a otupělosti.

Jak přestat se sebepoškozováním?

2. díl seriálu psycholožky Báry o sebepoškozování.

Dočtete se v něm tři mýty o sebepoškozování a rady, jak s ním přestat.

Nejčastější mylná přesvědčení týkající se sebepoškozování

•Dospívající se snaží získat pozornost: Většina dospívajících se poškozuje potají, svá zranění schovává a stydí se za ně. Obvykle se je tito lidé snaží zakrýt dlouhými rukávy nebo se zraňují na místech, která bývají zakryta oděvem. Často jim strach a stud nedovolují říct si o pomoc.

•Ti, kdo se poškozují, jsou nebezpeční blázni: Dospívající, kteří se sebepoškozují, mají za sebou často nějaké trauma. Někdy trpí úzkostí, depresí nebo nemocemi, jako je anorexie a bulimie. Je to rozšířenější problém, než se obecně ví.

•Dospívající chce spáchat sebevraždu: Ti, kdo se poškozují, obvykle nechtějí zemřít, snaží se pouze vyrovnat s psychickou bolestí. Na druhou stranu je mezi sebepoškozujícími větší procento těch, kteří se o sebevraždu pokusí. Proto je velmi důležité, aby vyhledali pomoc.

Jak pomoci sám sobě?

Sebepoškozování má podobné rysy jako závislost. Většina mladých lidí by ráda přestala, ale neví jak. Pokud se vás týká, můžete mít pocit, že je to jediné, co vás chrání před úplným zhroucením. Poskytuje úlevu alespoň na malou chvíli. Pak se ale nepříjemné pocity vrací často spolu s pocity viny a selhání.

Většina mladých, kteří sami sebe poškozují, se svůj problém snaží držet v tajnosti. Možná i vy máte obavy, že by vašemu chování nikdo nerozuměl. Tajemství vás však izoluje od ostatních a ještě ztěžuje celou situaci.

Svěřte se. Říct někomu o sebepoškozování není lehké. Na druhou stranu sdílení přináší velkou úlevu a může zmírnit pocit osamění. Vyberte si někoho, kdo nebude váš problém vnímat jako senzaci, o kterou se musí podělit s celým okolím. Přestat se sebepoškozováním bez pomoci profesionála (psychologa či psychoterapeuta) je velmi obtížné. Čím déle jste zvyklí hledat úlevu v sebepoškozování, tím nesnadnější bude naučit se novým způsobům zvládání stresu. Při výběru odborníka dbejte na své pocity. Měl by to být člověk s odpovídajícím vzděláním, kterému budete zároveň schopni důvěřovat a cítit se s ním bezpečně.

Pokuste se přijít na spouštěče svého sebepoškozování. Jaké pocity vás k němu vedou? Smutek? Vztek? Stud? Osamělost? Vina? Pocit prázdnoty? Uvědomění si vlastních pocitů je začátkem cesty k uzdravení.

Vyzkoušejte zdravější alternativy: Pokud už víte, které pocity vás nejčastěji vedou k sebepoškozování, pokuste se zraňující aktivity nahradit něčím, co vám pocity pomůže vyjádřit a dá jim průchod. Napište všechny své negativní pocity na papír a roztrhejte ho, nakreslete svoje pocity a kresbu zničte, začněte si vést deník, napište povídku nebo báseň o svých prožitcích, pouštějte si muziku odpovídající vašim pocitům, udělejte pořádný hluk, zavolejte kamarádovi. Pokud je vaším problémem především pocit prázdnoty a otupělosti, dejte si ledovou sprchu, místo řezání použijte kostku ledu nebo snězte něco pálivého.

Jak pomoct tomu, kdo se sebepoškozuje?

3. díl seriálu psycholožky Báry o sebepoškozování.

V posledním díle tohoto seriálu se dozvíte, jak pomoct člověku, který se poškozuje.

Jak pomoci blízkému, který se sebepoškozuje

Pokud vám někdo sdělil, že se poškozuje či řeže, tak vám určitě velmi důvěřuje. Svěřit se se sebepoškozováním není vůbec lehké, ale zároveň to přináší velkou úlevu. Už tím, že někoho vyslechnete a neodsoudíte ho, mu pomáháte zásadním způsobem.

•Nenechte se vyvést z míry vlastními pocity. Když přijdete na to, že někdo z blízkých nebo kamarádů se poškozuje, může vás to šokovat, můžete dokonce cítit odpor. Jedná se jen prvotní pocity, které odezní.

•Získejte co nejvíc informací o problému. Když dokážete porozumět, proč se blízký či kamarád poškozuje, bude pro vás snazší mu pomoci a dát najevo svou podporu.

•Nesuďte, pamatujte si, že váš kamarád či kamarádka se pravděpodobně stydí a cítí se osamělý(á). I když se vám sebepoškozování zdá nepochopitelné, mějte na paměti, že nemáte stejné životní zkušenosti jako on či ona.

•Nabídněte podporu, ale žádné kategorické rady. Dejte najevo, že si děláte starosti a že budete naslouchat, pokud druhý bude chtít.

•O problému komunikujte, ale nenásilně: „Všimla jsem si, že jsi pořezaná, chtěla bych rozumět tomu, co se děje.“

•Snažte se kamaráda nasměrovat k odborníkovi, ale nevyvíjejte tlak. Ten by mohl mít opačný účinek.

Převzato z portálu http://www.rozhlas.cz/teens/duverne







Tento článek si můžete přečíst na webu Sebepoškozování
http://www.sebeublizovani.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://www.sebeublizovani.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=520