Sebepoškozování

občas se to vrací :(
Publikováno: Pondělí, 14.03. 2016 - 11:05:32
Téma: Vaše tvorba


Ahoj taky bych se chtěla podělit o tuto zkušenost. :( Nikdy by mě nenapadlo že k tomu dojde.Tak začnu od začátku : Když jsem byla malá tak v podstatě jsem byla šťastne Dítě žádné problémy nic takového vše bylo tak jak má byt bydleli jsme v Dobré čtvrti kde vztahy mezi našemi přáteli byli výborný školka výborna a škola základní taky ale jen do te chvíle než přišlo na stěhování a tim to cele začalo.

Musela jsem opustit misto a kamarády kde jsem vyrůstala měla to tam velice ráda. V nové čtvrti jsem to moc dobře neznala a moc se mi tu ani nelíbilo ale rodiče řekli že so rychle zvyknu a přátele si najdu jako tam kde jsme bydleli predtim. Noo nástupem do nové školy byl velice stresující nikoho neznáte a nevíte jak vás přijmou. Noo a popravde to byla ma osudova chyba jit na tu školu měla jsem radši obětovat o hodinu méně spánku a dojíždět do te stare školy :((v te nové škole začali broblemy ktere jsem nidky nezazila ; šikana, hadky s rodiči,nechuť chodit do školy, ven mezi lidi, od učitelů posmesky, od spluzaku nadávky, že vypadám tak a tak ze jsem hnusna, tlusta atd....a tady se to poprvé stalo moje první sebepoškozování :(

nevěděla jsem jak resit šikanu s rodiči jsem se o tom bavit nechtěla protoze moje známky se taky zhoršili ..nastaly u mě deprese, a pocit že jsem nechtena ...a tak jsem přišla jednou ze školy a v koupelne prve vzala žiletku a udělala si na ruce prvni řez ze začátku to bolelo hodně jelikoz Vaše tělo není na to zvykle palelo to ale pak se dostavil pocit úlevy. ..noo a tim se žiletka stala moji kamarádkou :((( kdykoliv to na mě přišlo deprese, záchvaty atd. Věděla jsem po čem sáhnout. Řezala jsem se co skoro každý den ta bolest mě natolik uklidňovala že mi bylo všechno jedno co se kolem mě děje. Noo nakonec jsem základku prežila ...Nastup na středni to taky nebylo uplne ruzove ale něco hezkého se tam taky našlo. ...

změnila jsem se zhubla obarvila si vlasy šla jsem do sebe ...řekla jsem si že se přestanu řezat že se to da resit i jinym způsobem protoze jsem našla kluka a nechtěla jsem aby to věděl jenže ja hloupa 16 jsem věřila že když laska tak dlouhá noo blbost!!! Samozřejmne to tak není. ..po 2 týdnech konec ...a zase to na mě přišlo deprese smutek bolest, chuť se řezat a byla jsem zase tam kde jsem byla ...do toho přišel alkohol,večírky jedno flirtování za druhým atd. Samozřejmne hadky s rodiči, útěk z domova ,spáchání sebevraždy ..protoze jsem se desne zamilovala do jednoho kluka s kterým jsem byla 3 mesice ale pak me poslal do prdele kvůli bejvalce ... noo není to hezké.jakoby těch problémů nebylo dost. ..noo byla jsem totalne v haji chtělo se mi umřít, ,,, neměla jsem chuť do života ....chtěla jsem jedno umřít a ne vrátit se ....když jsem myslela že se to tak stane muj starý dobrý kamarád mě z toho dostal jako Jedinej nedovolil abych svuj život. za hodila. ..a jsem mu vděčna :-) vrátil mi naději a ukázal že je tu vždycky pro mě a skutecne mě nakopl zase začít znova dostudovala jsem střední. :-) a začala od začátku, dala jsem si cíl, byt silnější, nenechat se od lidi nadávat a ubližovat prostě byt silna holka i bez pritele a díky tomu jsem skoncovala se sebepoškozování a vydrželo mi to dost dlouho díky kámošovi a pak jsem narazila na svoji lásku se kterou jsem už rok a 9 měsíců nikdyjsem nebyla tak šťastna jako snim jelikoz něco podobného si prožil taky a málem na to i zemřel takže perfektne rozuměl memu problému a snim a ujistil mě že už se nebudu muset řezat že mi to nedovoli. ..že je tu pro mě když mi bude nejhůř noo vázne byla jsem divka šťastne zamilovana ale i v perfektním vztahu přijdou trhliny nejdřív male ale potom i velke :(( ..dost jsme se pak hádali rozcházeli se ale vždycky po chvilce vzteku a zlosti jsme bez sebe nemohli byt ....a tak se to střidalo chodili jsme parit společne s kamarády a kamoskou zábavy akce noo taky to ne vždycky je Dobré :((( jednou došlo na takovou hádku že mě nechal na holičkách u kámošky proste odešel....přitom jsem nechtěla hádku vůbeczačít ale to vite alkoholje občas svine. ..chtěla jsem vše rozbít, nadavala jsem ať táhne že ho nepotřebuju atd. Po chvilce vzteku mě ovládl strach o něj jelikoz bylo venku dost pozdě a byli jsme daleko od všech. .tak co me nenapadlo než ho jít v breku ven hledat a doufat že ho najdu volala jsem mu na mobil ale nebral to :(((což mě zachvátila panika že už je pozdě a nevrátí se :(( šla jsem hlouběji a volala jeho jméno ale nic šla jsem uz pak pomalu a ztrácela naději tlouklo mi srdce jako o život a přála si aby se objevil a pak v dálce jsem někoho zahlédla jak jde směrem ke mně mela jsem strach jelikoz jsem si myslela že je to nějaký feťak nebo nějaký šmejd....a najednou to byl on sel ke mně objal mě hodně mě stisl a přinesl mi kytičku na usmířenou bylo to jako z pohádky. ..noo po pár měsícich jsme na tom byli ve vztahu skvěle. ..řezání a depky zmizeli celkem vse ok do te doby než se z mojí kámošky vyklubala svine a chtěla všechny postvat proti mě i mého pritele. .a nakonec mě pritel i podvedl s jinou kamoskou taky super :(( alee nebylo to až tak vázne, ..díky tomu je teď nas vztah silnější jelikoz jsme si oba uvědomili co chceme. ..ze ani jeden nemůže zit bez toho druhého. ..:))) jenže muj problém co se tyce řezání se zhoršil :(((zase to začalo a je to zase silný :(( už se bojim co se stane nemůžu poradne spat, ani jist, lidem se vyhýbám protoze jim už neverim s rodiči to už zase je zle nechápou mě :((

snaží se ze mne udělat někoho kym byt nechci :((( je to jak na horské dráze /(( něco si utvořite a ono vam to jskoby odfoukne. ...je to těžký boj ...pritel mi pomáhá silne. ..utěšuje mě že vše bude dobre jsem rada ze ho mam ze se u něj muzu vy brečet ze někdo mě aspoň chápe z poloviny. ..ale poškozuji se dal sice ne často ale ty ranky tam jsou nechci to dělat snažím se ..jenže žiletka se stala moji drogou :((( štve mě to že lidi ktere jste meli rádi a udělali byste pro ně cokoliv a oni vam vrazi kudlu do zad ..a vy pak nakonec jste ty špatný, pomlouvaji vás atd.no není to hnus? V tomhle světe? Ženemůžete věřit pomalu nikomu. ..a pak se stava ze lidi si ublížuji ale proč? Protoze už nevedi jak dal nemají oporu v lidech. ..kdyby ta společnost nebyla tak sobecka a zla nestávali by se takove případy. ..ale bohužel je to horší a horší a proto vam chci všem říct NEZKOUSEJTE SI UBLIZOVAT! !! NENÍ TO DOBRÁ VĚC jen vas to nabádá aby jste utlumili bolest a starosti ale řeknu vam nic se tim nevyresi ...a vrací se to a vrací. .pokudbyste nevěděli co dělat vyhledejte pomoc psychologu u přátel u pritele atd.nenechte to zajít daleko a ovlivnit si tim život. ..:(((





Tento článek si můžete přečíst na webu Sebepoškozování
http://www.sebeublizovani.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://www.sebeublizovani.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=633